Články s obsahem
Podle nové analýzy univerzitní výzkumné laboratoře AidData prudce rostou opožděné splátky úvěrů rozvojových zemí Číně. Jejich zjištění zpochybňují populární narativ, že Peking se pouští do „dluhové pasti diplomacie“.
Výzkumníci použili nově vytvořenou databázi ke sledování tzv. čínských oficiálních mezinárodních úvěrů. Ta zahrnuje úvěry od státních bank a komerčních věřitelů.
Jak Čína půjčuje
Uprostřed rostoucích obav z dopadu čínských externích úvěrů tvůrci politik diskutují o tom, zda jsou čínské úvěry vůči zemím, které si je půjčují, spravedlivé. Mnoho argumentů se však řeší ve vzduchoprázdnu, přičemž téměř žádné čínské úvěrové smlouvy a jen velmi málo veřejně dostupných dokumentů jiných věřitelů byly kdy zveřejněny nebo prostudovány.
Nová studie s názvem „Jak Čína půjčuje“ tuto situaci mění tím, že poskytuje vzácný pohled na podmínky čínských půjček rozvojovým zemím. Během 36 měsíců výzkumníci z AidData, výzkumné laboratoře v William and Mary's Global Research Institute, pracovali na získání 100 čínských vládních úvěrových smluv ze systémů správy informací o dluzích dlužníků, oficiálních registrů a parlamentních webových stránek.
Tato datová sada je největším zdrojem neredigovaných smluv mezi zahraničními vládami a soukromými čínskými bankami, jaký kdy byl shromážděn, a odhaluje, jak jsou strukturovány čínské úvěry. Výzkumníci například zjistili, že smlouvy obsahují neobvykle široké doložky o mlčenlivosti, které brání dlužníkům ve zveřejnění jejich podmínek a v některých případech dokonce i existence úvěrů; ustanovení, která staví čínské státní banky do role prioritních věřitelů, jejichž úvěry musí být splaceny jako první; a doložky, které umožňují čínským bankéřům zrušit nebo urychlit platby, pokud nesouhlasí s politikou dlužníků.
Tato ustanovení se liší od ustanovení používaných jinými věřitelskými agenturami a mohou mít zásadní dopad na to, jak čínské úvěry ovlivňují země, které si půjčují. Aby autoři prozkoumali tato a další zjištění, analyzovali smlouvy pomocí inovativní metodologie kombinující strojové učení s právní analýzou.
Smlouvy
Čína je předním světovým věřitelem, a proto potřebuje sofistikované smluvní podmínky pro řízení úvěrových rizik spojených s poskytováním úvěrů. Nová studie Centra pro globální rozvoj a AidData, výzkumné laboratoře ve společnosti William & Mary, však poukazuje na významné rozdíly mezi čínskými úvěrovými smlouvami a smlouvami jiných multilaterálních a komerčních věřitelů.
Výzkum, publikovaný koncem minulého měsíce, čerpá z největšího souboru dat o úvěrech od čínských vládních věřitelů rozvojovým zemím, jaký kdy byl shromážděn – smluv sjednaných mezi čínskými subjekty a vládami dlužníků. konsolidace se záznamem v registru Ukazuje, že čínské úvěry se obvykle vyznačují doložkami o mlčenlivosti, dohodami o zajištění, sliby neúčastnit se kolektivní restrukturalizace dluhu (klauzule „žádné Pařížské kluby“) a ustanoveními o zrušení, urychlení a stabilizaci, která by věřiteli poskytla značnou páku na domácí i zahraniční politiku dlužníka.
Ačkoli mnoho z těchto ustanovení je standardní praxí pro hlavní mezinárodní věřitele, výzkumníci varují, že tyto podmínky nabízejí Pekingu neobvyklou páku vůči zemím, které si půjčují. Například smlouva podepsaná s Exportně-importní bankou Číny pro keňskou železnici standardního rozchodu stanovila, že většina stavebních materiálů bude zakoupena od čínských dodavatelů. To těmto firmám poskytlo konkurenční výhodu oproti ostatním stavebním firmám, což zvýšilo náklady na projekt. Zpráva rovněž zjistila, že velký počet smluv vyžaduje, aby dlužníci udržovali značné hotovostní zůstatky na účtech příjmů kontrolovaných věřitelem, což dává věřiteli výhodu oproti ostatním věřitelům v případě nedoplatku.
Ustanovení o křížovém selhání a křížovém zrušení
Čínské státní banky jsou silní, komerčně zdatní věřitelé a využívají smluvní podmínky k tomu, aby se prezentovaly jako „preferenční věřitelé“, kteří požadují splacení dříve než ostatní oficiální nebo komerční věřitelé. Například více než třetina smluv vyžaduje, aby si dlužné země udržovaly neformální zdroje zajištění – bankovní účty s minimálními požadavky na zůstatek hotovosti, které mohou věřitelé čerpat v případě selhání – a zakazují dlužníkovi restrukturalizovat své čínské dluhy ve spolupráci s ostatními věřiteli.
Smlouvy navíc obsahují ustanovení, která Číně umožňují zrušit nebo urychlit splátky jejích půjček zemi, pokud nesouhlasí s politikou vládnoucí vlády. Tato ustanovení o křížovém selhání a křížovém zrušení umožňují Pekingu uplatňovat politický vliv prostřednictvím smluvních ujednání, spíše než zabavováním majetku, což některé akademické pracovníky znepokojuje.
Nová studie a datová sada zveřejněná dnes, založené na prvním systematickém hodnocení právních podmínek zahraničních úvěrů Číny, odhalují, že smlouvy obsahují mnoho prvků, které je odlišují od smluv jiných oficiálních poskytovatelů úvěrů, včetně neobvykle širokých doložek o mlčenlivosti, které dlužníkům brání ve zveřejnění úplných podmínek jejich úvěrů. Data o smlouvách jsou dostupná online a lze je vyhledávat podle věřitele, dlužníka a smluvní doložky. Zahrnují také 142 srovnávacích smluv od nečínských věřitelů. Data jsou zásadním nástrojem pro tvůrce politik, výzkumníky a investory, kteří chtějí porozumět finančním podmínkám zahraničních úvěrů Číny.
Vliv
Během posledních dvou desetiletí se čínské zahraniční úvěry prudce zvýšily a staly se největšími na světě. Tato expanze je výsledkem jak prudkého nárůstu domácích investic v Číně, tak i pekingské „globalizační strategie“ na podporu čínských zahraničních investic (viz obrázek 1).
V naší studii odhadujeme, že čínští věřitelé od roku 2014 poskytli v zahraničí celkem více než 1,6 bilionu dolarů přímých úvěrů. To je nejen mnohem více než rekordně vysoké toky portfoliového dluhu od soukromých investorů, ale také daleko překračuje předchozí vrchol čínských zahraničních úvěrů v roce 1998 (viz dodatek, obr. A7).
Klíčovou charakteristikou těchto nových úvěrů je rozšířenost doložek o mlčenlivosti, které brání dlužníkům v informování veřejnosti o podmínkách jejich smluv. To občanům a voleným zástupcům ztěžuje volat své vlády k odpovědnosti za jejich rozhodnutí a politiky podporované čínskými úvěry.
Výzkumný tým stojící za projektem Jak Čína půjčuje navíc zveřejnil otevřené úložiště všech dokumentů o úvěrových smlouvách, které byly v rámci jejich analýzy zkoumány. Úložiště poskytuje plné znění 100 čínských úvěrových smluv a 142 srovnávacích smluv od nečínských věřitelů, které lze vyhledávat podle věřitele, dlužníka, odvětví a smluvní doložky. Poskytuje také podrobnosti o místech arbitráže – která obvykle zahrnují místo konání arbitráže, kdy dlužník navrhuje jako sídlo Londýn nebo Hongkong – a o rozhodném právu každé smlouvy.